Tři týdny v krabicovačce

Silvestra jsme strávili v Quenstown kde je to prý boží, a cesta tam nám ukázala že tomu tak bude. Vzali jsem dokonce stopaře který pocházel s Argentiny a předučil naše další působení. Sympatický mladík se vsoukal na naše trojsedadlo a prokecali jsem celou cestu do kvínu. Při příjedzu do města kolony jak byk, vize nejlpšího silvetra na jižáku. Zaparkovalo jsme asi po deseti minutách hledání volného místa přímo u jezera a vydali se směr centrum mezi davy lidí, dali si v kfc burger, vyzkoušeli mluvíci záchody, které jsme nestačili natočit bo při příští návštěvě již nebyly mluvící ale totálně zesrané...

Před večerem se k našemu údivu město docela vylidnilo a zůstala tam tak třetina předešlého počtu lidí, a navíc jak na sviňu začalo třídenní déšť. Měli pódium, hráli písně a mě se to moc nelíbilo takto trávit silvestra, a za to na mě byla nikolka naštvaná bo jsem si furt stěžoval, ale co zase velké oči velké kecy a prd z marmeladou, a tak jsme po půlnoci zamřili do našého karlíka přespali až do rána.

Při zpáteční deštivé cestě nikolka málem zabila jednu číňanku která ji zabrala místo na zaparkování, a jak ji řuzivou uviděla tak raději rychle odběhla a nička odmítla dál řídit a tak sjem musel já bez řidičáku pokračovat v hodinu trvací jízdě do cromwelu kde jsme se šli ucházet o místo v sadě který nám dopočičl Lionel argentinský stopař.


Inspirace pro psaní těchto příběhů za běhu je těžké hledat u pásu. Ano je to tak, nemáme již ruce v pase, a naše nic nedělání je passé. Pan Ford by z nás měl možná radost jelikož jsme se zapojili do procesu budování kapitalismu Nového Zélandu a na jednoho takového, který sídlí na 45 stupni jižní šířky těžce dřeme. V čem spočívá ten náš super work, za který nám při náboru sliboval pán personalista 1300 kolášů za týden? Jednoduše - stojíme ve třech u pásu na který sypeme třešně a třídíme je podle kvality na export ty nejlepší, ty horší s kazama pro místní supermarkety a ty nejhorší do procesu - což si myslíme že je buď pro prasata nebo spíše do marmelád. Pracujeme na kontrakt takže máme za každý košík dolar, jsme tři musíme udělat 300 košů za den, dneska jsme udělali asi 100 ;) Ale to to bylo hlavně k vůli našemu třetímu členu týmu, je to argentinec chuan a je to jižan takže práce mu zatím moc nejde ale zlepšujeme se - nenene čisté výmluvy. Je to záhul. Ale v tom vedru možná lepší než sbírat třešně což jsme chtěli, pry jsou za to lepší peníze a šlo nám to. Ale co už týden to tu vydžíme a pak uvidíme. Tady v Cormwelu kde teď sme se toho moc podnikat nedá je ale super spaní v Lowburnu, a fakt to odpovídá tomu jménu bo voda v jezeru je opravdu nízkohořící - freeezzeee. Cold as Pig (Angličtina se mi zlepšuje i když nepoužívám dlouhé věty, ale spíše střepy skládám jako mozaijku  - nemám net tak to nemůžu napsat na zeď a nemůžu mít hromadu lajku - škoda)

Ale řeknu Vám že u pásu je to trošku dřina ale člověk vypne. Neřeší že musí tam volat, tam poslat deset mailůjak vyřešit tohle a tohle, ale prostě hledá tři kvality třešní a ty třídí. A když máte za hodinu minimální mzdu 13 koláčů tak zjistíte že máte dvakrát větší plat než v vyškou u nás :D Ale jen jako brigáda jinak je to prostě rutina a nedá se to dělat dlouho člověk zakrní a už se těším až budu konfigurovat, vytvářet a mapovat. A až se vrátíme...

Naše nákupní tašky jsou taky rutijní a chudáci naše břicha i když se snažíme a jíme luštěniny ty tu mají super v konzervách a vaječinu a tak. To co tady koupíte jako největší šit je u nás nejluxusnější zboží, ale maso, chleba či brambory jsme měli naposled v čechách.

Po třech týdnech jsme se to co máme práci trošku zklidnili a máme se více rádi, mě se honí hlavou zda neskusit ten picking, jsou za to co se říká trojnásobné peníze a já kalkuluju :-P jak pečené holuby dostat do chřtánu, ale štěstí že máme toto a není tam hic - jen hluk tak co.

Tý jo, snad nejdelší čas který jsem od zavedení modemu strávil bez internetu. Třinác dní jsem nemeěl možnost a popravdě ani chuť se připojit k pavučině. Jde žít, a myslím že i nějak lehčeji - neřešíte kdo napsal co na zeď či křídou na beton, nečtete blbosti na seznamu dáte mozku day off. Těch třináct dní jsme makali od rána do večera a večer si uvařili jídlo a šli spát unaveni ale s docela s čistou hlavou. Řešíte jen třešně, a pak zase třešně. Třešně nás provázejí celým dnem, třešně se staly součastí našeho života, hlavním konverzačním tématem, hlavním zdrojem obživy, ba staly by se i hlavním zdrojem energie pro našheho karlíka kdyby jezdil na lpg ;)

Právě sedíme v našem VANu, myslím na horkou vanu, říkáme si co všechno nás čeká udělat, jaké povinnosti musíme splnit a které odkládáme den co den, protože jsou jaksi nejdůležitější - nejsou to ani jednání ani nutnost splnit nesplnitelné nýbrž napsání dopisů, uklizeí spacáku pod postel protože máme jeden navíc, najítí trička a to je tak všechno. Život zdá se tu být jednolitý a svou podstatou jednoduchý. Trošku odevzdaně pokračuji v psaní těchto vět s vědomím že je potřeba zaznačit v atlase místa kde jsme své nohy ke krokům nutili kde jsme klávesy stiknulu abychom zde zanechali znak. Znak jsem se neunačil plavat na základce, neumím ani kraula a Nikolka mě to zatím tady taky nenaučila - v jezeře Dunestan či jak se jmenuje to nejde bo je to studené jak nevím co, žiletky při skoku z mola z kluků udělají málem vola, kuličky do důlku zapadnou tak že by jste vyhráli sídlištní přebor. Ani na krytém bazéně na který docela chodíme a je boží bo je tam teplá voda, nevím jestli jsem to už nepsal, ale když tak znova, prostě paráda za čtyři koláče se po týdnu nekoupání se vymočíte tak že si musíte dávatbacha jestli jste se nestali tankerem kterému uniká ropa. Ale na hygienu dbáme aby jste si nemysleli že smrdíme, vlasy si myjeme v umyvadle na veřejných záchodech a když peče slunko tak dva skoky z mola očistí na první pohled i celé tělo.

Rostou mi svaly, cítím to  - máchání rukama po páse je nářez takový že po dvou deníním volnu které jsme dostali jsem dostal křeči či zánět žil do dvou prstů a horní dlaně, ale mastím mastí koňí a mastí pana Mička, co tak krásně smulou voní. Skáču nejen z mola ale i v myšlenkách a proto teď pracuju druhý den v monterkách - seeland gatě a ostatní prádlo jsme poprvé vyprali v kempu na tajnačku za dva doláče v pračce za dvacet minut co pere nic moc a dokonce umí pár nešpinavých věcí zašpinit aby jse si sjednotili styl v olbíkání. Docela na sebe dbáme se týče looku a proto každý den Nikča, já po třech dnechměním aspoň trencle, jinak je ostatní našim pyžamem, pracovním i vycházkovým. Kiwáci tu stejnak chodí v gumakách, před obchodem si je vyzujou a chodí bosky a pak si je zase obujou. Jsou to divní patroni, sem tam je někaterý fajn, ale jinak to jsou chuji. Dost na Vás troubí když jedete 80 ve stovce bo se Vás bojí předjet na kilometr rovné a třicet metrů široké cestě bez provozu a když jim uhnete tak vám ukážou fakáče. Nikča fakuje i malé děcka důchodce v bazéně. Nechtěně ale to je jedno (Příklad fakovavací situace: Nikčo udělej stojku mezi pěti děckama které hlídá hodný dědeček. ..... Nikčo byla křivá...... FAAAK...t?   ....děda jí malem za to slovo utopil)

Mají tu odvážné policistky které se nebojí jít do lesa samotné zachránit ženskou před vrahem, mají tu policisty kteří co vím už dvěma dali pokutu za pomalolu jízdu v serpentinách a tak. Vlastně jsem tu neviděl ani jeden kočárek a neumí tu udělat pořádný párek. Na Vánoce ani na Narozeniny jsem nedostal žádný velký dárek materiální - tak je pěkně schovte až se vrátím. Neholím se, stříhám se nůžkama na paír které škubou. Seznámili jsme se na bazéně s Kristínou a Kubou kteří jsou fakt super pár, přijeli za náma už dvakrát na plac k jezeru popařit.

fotky dodáme, styl upravíme, články rozmělníme. je to přímo z našeho deníku bez korekcí aby jste se o nás nebáli že nežijeme publikueme v neucelené formě... doufám že tam není nic co nemá

Karel a Karel

Hráz přehrady u Clyde

Večerní kýč, lenťáky budou...

Spajkiho koupel

Kýč

Naše bydliště u zrcadla

Zlatokopové tu hledali zlato

Med u cesty kde platí každý sám

Tady bydleli lidi

Žába

Zkušební štola

Zlataví narcisi

Nikča je myslivec kterého není vidět

Na výcházce na pět minut

Levandulový smrad a Smrad

Levandule

Předsilvestrovská romatika

Jezero u Cromwellu

Náš budoucí karavanový sen

Praguelights.cz

Největší hvězdy nového zélandu

Nový rok

Sekvojka

Krajina Nového zélandu je různorpodá

Fotka za dolar

Umění

Gastronomie

Jsou všude smradi

Znak NZ

Ještě raz

Floristika

Fontána pro Zuzamiru

Kam teď?

Na cestě za prací

V tom se koupeme - 10°C